Stín na panelech: jak poznat, že vám ubírá výrobu

Stín je nejpodceňovanější příčina nižší výroby. Má tři vlastnosti, které z něj dělají ideálního viníka: ubere víc, než by člověk čekal, přichází pomalu, a při pohledu z okna v poledne není vidět.

Proč ubere víc, než by odpovídalo ploše

Panely v jedné větvi (stringu) jsou zapojené za sebou. Proud, který větví protéká, se řídí nejslabším článkem — takže panel v polostínu nesnižuje výrobu jen o svůj podíl, ale strhává dolů celou větev.

Moderní panely to zmírňují bypass diodami: obvykle tři na panel, každá umí obejít zastíněnou třetinu. Ztráta se tím omezí, ale nezmizí. Praktický důsledek zůstává v platnosti: zastíněná desetina plochy neznamená ztrátu desetiny výroby. Bývá to výrazně víc a přesné číslo se z fotky odhadnout nedá.

Dva druhy stínu, dvě různá poznávací znamení

Vzdálený stín (obzor). Kopec, les na obzoru, souvislá zástavba. Působí plošně na celou elektrárnu a hlavně na začátku a konci dne. Je stabilní — nemění se z roku na rok.

Blízký stín. Komín, anténa, strom, vikýř, sousedova nástavba. Působí lokálně, na část panelů, a v čase se posouvá — v průběhu dne po střeše, a v průběhu roku se prodlužuje. Ten je diagnosticky zajímavější, protože se mění a protože se s ním dá něco dělat.

Signatura, podle které se pozná

Stín se od většiny ostatních příčin liší tím, že je pravidelný:

• Opakuje se ve stejnou denní dobu. Výroba jede normálně a pak v určitou hodinu spadne, i když je jasno.
• Mění se v průběhu roku. V červnu, kdy je slunce vysoko, může být všechno v pořádku; od září, jak slunce klesá, začne překážka stínit dřív a déle. Zimní propad je proto u zastíněných instalací hlubší, než by měl být.
• Je to čistá křivka, ne skok. Závada bývá skoková („do včerejška normálně, od dneška polovina"). Stín kreslí zub — plynulý propad a návrat.

Když výroba klesla skokem a natrvalo, stín to spíš není. Ten případ rozebírá střídač nevyrábí.

Jak se to ověří bez lezení na střechu

Profil obzoru z modelu. Pro každé místo na Zemi se dá spočítat, jak vysoko kolem něj stojí terén a jak dlouho kvůli tomu slunce nesvítí. Přesně to dělá naše kontrola stínění — potřebuje jen adresu a vrátí, kolik vám bere obzor. Má to jedno důležité omezení: model zná terén, ne váš strom ani komín. Vzdálený stín tedy odhalí, blízký ne.

Porovnání větví panelů mezi sebou. Tohle je nejsilnější dostupný důkaz blízkého stínu — a jde jen u připojených střídačů, které hlásí výkon každé větve zvlášť. Když dvě větve za jasného poledne dlouhodobě nedávají srovnatelně, něco jedné z nich překáží.

U nás na to je pravidlo se čtyřmi pojistkami proti falešnému poplachu:

• porovnává se poměr slabší a silnější větve, ne absolutní hodnoty (počet panelů na větvi neznáme),
• hlásí se pod poměrem 0,75; pod 0,40 jde spíš o odpojenou nebo těžce zastíněnou větev,
• do vyhodnocení jdou jen čtení, kde silnější větev dává aspoň 300 W — za soumraku a pod mrakem poměry nic neznamenají,
• jev musí být vidět aspoň v 60 % čtení a čtení musí být aspoň pět, aby to nebyl přelet mraku nad půlkou střechy.

A i pak je to jen varování se střední jistotou, nikdy vážný problém. Důvod je poctivý: nesymetrii větví vysvětlí stín stejně dobře jako to, že větve mají legitimně různý počet panelů nebo různou orientaci (typicky východ–západ). Z dat střídače tyhle možnosti rozlišit nejdou, takže tvrdit závadu by znamenalo tvrdit víc, než data unesou.

Vlastní pozorování. Nejlevnější metoda: vyfotit střechu ve stejný den ráno, v poledne a odpoledne. A pak znovu za půl roku — právě posun mezi ročními obdobími je to, co odhalí, na čem záleží.

Co se s tím dá dělat

V pořadí od nejlevnějšího:

1. Ořez zeleně. Většina blízkých stínů jsou stromy a stromy rostou. Pravidelný ořez je nejlevnější opatření, jaké u fotovoltaiky existuje.
2. Přezapojení větví. Když jsou zastíněné panely rozeseté napříč větvemi, dá se jejich seskupením do jedné větve omezit škoda na ni. Je to práce pro montážní firmu a nemusí být proveditelná.
3. Optimizéry nebo mikroměniče na zastíněné panely. Odpojí problematický panel od osudu celé větve. Řeší podstatu, ale stojí peníze a instalaci — má smysl jen tam, kde je stín trvalý a nejde odstranit. Ekonomiku je potřeba spočítat z reálné ztráty, ne z obecného slibu.
4. Přesun nebo odstranění překážky. Anténa a satelit se přesunout dají, komín ne.

Co stín neřeší: mytí panelů. Špína a stín jsou dvě různé věci a čisté sklo pod stromem vyrábí stejně málo jako špinavé.

Kdy stín podezřívat jako první

• Elektrárna nikdy nevyráběla tolik, kolik měla — od prvního dne. Postupně vzniklá závada by se projevila později.
• Rozdíl je hlubší na podzim a v zimě než v létě.
• Instalace je na střeše s komínem, vikýřem nebo v zástavbě s vyššími domy.
• Kolem domu jsou vzrostlé stromy, které při montáži byly menší.

Kde s tím pomůže Slunora

Kontrola stínění spočítá profil obzoru pro vaši adresu a řekne, kolik vám bere terén — bez připojení k čemukoli a bez vaší výroby.

Rychlá kontrola porovná skutečnou výrobu s očekáváním a odhalí, jestli je rozdíl větší, než co vysvětlí počasí a orientace.

A máte-li připojený střídač, porovnáváme větve panelů mezi sebou průběžně — po pár slunečných dnech je z toho použitelný nález. Pokud data na nesymetrii neukazují, řekneme i to.