Střídač nevyrábí. Co projít, než zavoláte servis

Nula je jiný problém než „nějak málo". Když elektrárna vyrábí méně, hledá se rozdíl proti očekávání a odpověď bývá nudná — počasí, orientace, stín. Když nevyrábí vůbec, je něco přerušené a stojí to peníze každý slunečný den.

Dobrá zpráva: v části případů nevyrábí jen aplikace. Panely a střídač pracují, jen se to nikam nehlásí. Proto je následující pořadí důležité — kroky 1 a 2 vyloučí to, kvůli čemu se nejčastěji volá servis zbytečně.

(Hledáte spíš „vyrábí, ale málo"? Ten případ rozebírá fotovoltaika vyrábí míň, než má.)

1. Je zrovna doba, kdy nula je správně

Zní to triviálně, ale je to nejčastější falešný poplach. Střídač se vypíná nejen v noci — potřebuje na vstupu určité minimální napětí, takže za hustě zataženého zimního dne se může celý den houpat kolem nuly. Rozjezd ráno a vypnutí večer nejsou skokové, ale postupné.

Střídač o tomhle stavu ví a hlásí ho. V číselníku SolaXu je to kód 100, „čeká na provoz" — a je to normální stav, ne porucha. Naše diagnostika ho proto nikdy nehlásí jako nález.

Kdy má cenu jít dál: když je jasný den, slunce svítí na panely a výkon zůstává na nule.

2. Nevyrábí elektrárna, nebo jen nevyrábí aplikace?

Data z vaší elektrárny putují ze střídače do komunikačního modulu (Wi-Fi nebo LAN „dongle"), odtud na server výrobce a teprve pak do aplikace. Kterýkoli článek téhle cesty se může přetrhnout, aniž by se panelů dotkl.

Poznávací znamení, že jde jen o hlášení:

• Displej střídače ukazuje výkon, zatímco aplikace nulu.
• Elektroměr se v poledne netočí do odběru — dům bere elektřinu odjinud než ze sítě.
• Nula začala skokem a přesně v jednu chvíli, typicky po výpadku proudu, změně hesla Wi-Fi nebo výměně routeru.

Nejčastější příčina: dongle ztratil Wi-Fi. Řešení bývá jeho restart nebo nové připojení k síti podle návodu výrobce — a hlavně to není závada, kterou by někdo musel opravovat na střeše.

3. Střídač sám hlásí poruchu

Tohle je nejcennější informace, jakou lze získat, a bývá přehlédnutá. Střídač o vlastní poruše většinou ví a říká to stavovým kódem — nemusíte nic odhadovat z výroby.

Zásadní je rozdíl mezi dvěma třídami:

• Odstranitelná porucha (u SolaXu kód 103) — reakce na okolnosti, typicky na kolísání napětí nebo frekvence v síti. Střídač se sám odpojí, počká a zkusí to znovu. Jednou za čas je to normální provoz.
• Trvalá porucha (kód 104) — tu střídač sám nevyřeší. Dokud trvá, pravděpodobně se nevyrábí a je to případ pro servis.

Rozdílu je věnovaný samostatný text: stavové kódy střídače.

4. Vypnutý jistič nebo odpojovač

Elektrárna se dá vypnout na dvou místech: střídavým jističem v rozvaděči a stejnosměrným odpojovačem u střídače. Oboje se občas vypne — po revizi, po práci na elektroinstalaci nebo po bouřce s přepětím.

Poznat se to dá pohledem: jistič v poloze vypnuto, otočný odpojovač na „0" místo „1". Nic dalšího nedělejte — pokud jistič vypadl sám, něco ho vypnulo, a zapnout ho zpátky bez zjištění příčiny je špatný nápad. Zjištění je informace pro servis, ne pokyn k zásahu.

5. Problém v síti, ne v elektrárně

Střídač je ze zákona povinen se odpojit, když napětí nebo frekvence v síti vyjedou z povolených mezí. V praxi to potkává hlavně konce dlouhých venkovních vedení a místa s hustou zástavbou fotovoltaik: v poledne, kdy všichni dodávají, napětí v síti stoupne a střídače se postupně odpojují.

Signatura je typická: nula v nejlepší polední hodiny, výroba ráno a odpoledne normální. Není to porucha elektrárny a servis s tím sám nic neudělá — řeší se to s provozovatelem distribuční soustavy, případně změnou nastavení, které smí provést jen oprávněná osoba.

6. Panely zakryté

Sníh na panelech dokáže výrobu srazit prakticky na nulu a v našich šířkách vydrží klidně několik dní. Totéž udělá silná vrstva listí nebo v extrému plachta po nějaké práci na střeše. Není to závada, ale je dobré vědět, že příčina je viditelná ze zahrady.

Jak dlouho už to trvá

Tohle je otázka, kterou si skoro nikdo neklade včas. Výpadek se pozná snadno — měsíc, ve kterém elektrárna vyrobí prakticky nic tam, kde by výroba být měla. V naší diagnostice je to pravidlo, které se spouští pod 2 % očekávané měsíční výroby, a hlásí se rovnou jako vážný problém.

Problém není v rozpoznání, ale v tom, že se nikdo nedívá. Výpadek zjištěný po čtvrt roce stojí čtvrt roku výroby a u reklamace se hůř dokazuje, kdy začal. Proto má smysl mít sledování, které si všimne samo — ne pravidelně otevírat aplikaci a doufat, že si toho člověk všimne.

Co říct servisu

Telefonát bude o dost kratší, když u sebe budete mít:

1. Kdy nula začala — den, ideálně i denní doba a jestli skokem, nebo postupně.
2. Co ukazuje displej střídače oproti aplikaci.
3. Stavový nebo chybový kód, pokud nějaký svítí.
4. Jestli se to opakuje — pořád, nebo jen v určitou denní dobu.
5. Co jste už vyloučili — jistič zapnutý, panely bez sněhu, aplikace připojená.

Kde s tím pomůže Slunora

Rychlá kontrola pozná chybějící měsíc — když do ní zadáte měsíční výrobu, výpadek se ukáže jako nález s uvedeným měsícem, ne jako dojem.

Máte-li SolaX, dá se střídač připojit a hlídání pak běží samo: čteme několikrát denně a stavový kód střídače i stav baterie přebíráme tak, jak je zařízení hlásí o sobě. To je jediný typ nálezu, u kterého nic neodvozujeme z výroby — proto je to zároveň nález s nejvyšší jistotou, jaký umíme dát.

A obráceně: pokud data na výpadek neukazují, řekneme to. Nula v aplikaci a nula ve výrobě nejsou totéž a rozlišit je stojí za jeden pohled do dat.